Chřipka 2020 – příznaky, úmrtnost

Chřipka 2020 – příznaky, úmrtnost

Chřipka je vysoce nakažlivým virovým onemocněním, které každoročně sužuje Českou republiku a zbytek světa v epidemických rozměrech. U nás se vyskytuje nejčastěji od ledna do března. Jaké jsou její příznaky? Jak se proti chřipce bránit? Co dělat a jak se chovat v období chřipkové epidemie?

S příchodem chladného období zimních měsíců nás kromě zimy sužuje chřipková epidemie. Spousta škol své budovy uzavírá a posílá žáky na chřipkové prázdniny (např. počátkem letošního roku 2020 chřipka uzavřela několik škol ve Středočeském či Plzeňském kraji), čekárny praktických lékařů praskají ve švech pod návalem nakažených.

Chřipka však není banálním onemocněním, jak se většina lidí stále domnívá. Svědčí o tom každoroční vysoké počty úmrtí, které jen v České republice dosahují až tisícových částek.

Co způsobuje chřipku?

Chřipka je akutní onemocnění dýchacích cest. Způsobují ji tzv. RNA viry (obsahují v sobě ribonukleovou kyselinu) z čeledi virů V. skupiny s názvem Orthomyxoviridae.

Každoročně u virů chřipky dochází k mírným genetickým mutacím. Pokud v rámci těchto mutací dojde k výrazné změně, vzniká riziko epidemií nebo pandemií.

Chřipkový vir je schopný napadnout nejen lidi, ale například i ptáky savce (prasata, koně, psy apod.).

Typy chřipky

Chřipka je vysoce nakažlivou nemocí. Mezi lidmi se šíří ve 3 různých typech – A, B, a C.

Chřipkový vir typu A probíhá v explozivních pandemiích a epidemiích, je tedy ze všech tří typů chřipky nejnakažlivější a nejrychleji se šířící. Velmi nebezpečný je také z důvodu schopnosti mutace a rekombinace.

Virus chřipky A nenapadá jen lidský organismus, ale například i ptáky, prasata a jiné druhy savců. Tento druh chřipkových virů způsobil největší chřipkové epidemie a pandemie v historii lidstva (například španělská chřipka).

Chřipka typu B vyvolává menší epidemie, které se šíří spíše lokálně, zvláště pak v dětských kolektivech (například v rámci mateřských škol). Tento typ chřipky se týká především lidí.

Chřipkové onemocnění B má sezónní charakter – vyskytuje se především v období zimy a počátkem jara, neboť je jeho přenos nejvyšší v chladných podmínkách (při méně než 5 °C) a při nízké vlhkosti vzduchu.

I přesto však sezónní výskyt chřipkového viru typu B nastává i v tropech a v některých zemích je nejvyšší zejména v období dešťů.

Chřipkový vir typu C se vyskytuje spíše výjimečně. Způsobuje jen mírná onemocnění, nejčastěji u dětí. Sporadicky infikuje lidi i zvířata (například prasata). Průběh je velmi mírný v obou případech, u člověka se projevuje jako tzv. nemoc z nachlazení.

Nejčastěji infikovanou skupinou chřipkového viru typu C jsou děti, tento typ se však objevuje jen sporadicky a s mírným průběhem.

Šíření chřipky

Zdrojem chřipkového onemocnění bývá zpravidla nemocný člověk nebo zvíře. Uvádí se, že nejvíce nakažlivý je člověk na konci inkubační doby a v prvních dnech propuknutí nemoci (nejvyšší pravděpodobnost nákazy představuje druhý a třetí den od propuknutí). V případě chřipky jsou děti mnohem nakažlivější než dospělí.

Chřipkové onemocnění, které napadá dýchací systém, se přenáší kapénkovou cestou. Šíří se tedy vzdušnou cestou například při kašlání či smrkání nemocného nebo s jeho delším či přímým kontaktem na krátkou vzdálenost, chřipka je tedy přenosná i během pouhého mluvení.

Kapénky přenášející chřipkový vir jsou mikroskopické částečky hlenu, nosního sekretu a slin, které se uvolňují během kašlání, kýchání, v případě lidí i během řeči. Ty se posléze s nadechnutým vzduchem dostávají do plic, odkud se šíří do celého organismu.

Chřipka se dále šíří i skrz infikované předměty, které byly kontaminovány sekrety nemocných osob (např. klika u dveří, madlo v MHD apod.). Její virus přežije na papírovém kapesníku nebo oblečení až 12 hodin, na kovu či plastu i 48 hodin po kontaktu s nemocným.

Přenos a šíření chřipky se tedy děje třemi způsoby:

  • přímo – člověk je vystaven přímému zásahu kapének od zdroje nákazy, tedy nakažený jedinec na zdravého například zakašle, kýchne apod. a jemu se to přenese do úst, nosu nebo očí
  • inhalací aerosolů – přenáší se kašlem, kýcháním, řečí apod.
  • přenos z rukou do úst – prostřednictvím kontaminovaných předmětů, při podání rukou apod.
Chřipka se řadí mezi nemoci přenosné kapénkami. Člověk se může nakazit i během řeči.

Inkubační doba a příznaky chřipky

Inkubační doba se u chřipkového onemocnění uvádí 18-72 hodin ještě před samotným propuknutím nemoci. Po jejím propuknutí je člověk nakažlivý cca 3 až 5 dní, děti dokonce 7 až 10 dní.

Jak dlouho trvá taková chřipka? Většina lidí se chřipky vyléčí během týdne až dvou, u některých však mohou nastat život ohrožující komplikace – například zápal plic.

Mezi hlavní příznaky chřipky patří:

  • horečka
  • zimnice a třesavka, extrémní pocit zimy
  • bolest hlavy a svalstva či kloubů
  • bolest hrdla
  • bolest očí, zad a nohou – často i celého těla
  • suchý dráždivý kašel
  • únava
  • schvácenost
  • občas i rýma

V případě člověka s oslabeným imunitním systémem či v doprovodu jiných závažných onemocnění mohou mít symptomy chřipky mnohem dramatičtější průběh, což může způsobit i fatální dopad této nemoci.

Chřipka často skolí i naprosto zdravého člověka. U lidí s oslabenou imunitou či v doprovodu jiného vážnějšího onemocnění může skončit i fatálně.

Úmrtnost chřipky a ohrožené skupiny

I přes to, že se mnozí lidé z chřipky vyléčí během jednoho až dvou týdnů, existují případy, kdy se tomu tak naneštěstí nestane. Chřipka totiž může být smrtelná – zejména pro slabé, staré nebo chronicky nemocné lidi.

Avšak i pro zdravé jedince může chřipkové onemocnění znamenat zdraví (v horším případě život) ohrožující komplikace – vážné problémy z chřipky mohou nastat v každém věku.

Komplikovaný průběh chřipkové nemoci nejčastěji postihuje lidi starších 65 let a lidi s chronickými zdravotními obtížemi. Chřipka je také nebezpečná u malých dětí.

V České republice chřipková epidemie vrcholí většinou v období od ledna do března. Ročně u nás bývá hlášeno kolem 850 000 – 1 200 000 nemocných, skutečná čísla jsou však ještě vyšší, neboť ne každý jde s onemocněním k lékaři.

Podle Evropské Unie každý rok onemocní chřipkou 25 – 50 milionů lidí.

Procentuálně se uvádí, že chřipka každoročně postihne 10 % světové populace a v době pandemie dokonce 40-50 %.

Chřipka není banálním onemocněním, jak si mnoho lidí stále myslí. Svědčí o tom vysoký počet obětí ve světě, který se každoročně pohybuje mezi 250-500 tisíci.

V České republice pak každým rokem dochází v průměru ke 2 000 úmrtím v souvislosti s chřipkovým onemocněním.

Prevence a léčba chřipky

Mezi významná preventivní opatření před chřipkou patří:

  • zdravý životní styl
    • aktivní pohyb
    • otužování
    • dostatečný přísun vitamínů (hlavně v období zimy, kdy je například nedostatečný přísun vitaminů D) – jíst dostatek ovoce a zeleniny
    • výživná a zdravá strava (o zdravých receptech snídaní se lze dočíst v článku „Zdravá snídaně – recepty“)
    • dostatek spánku
  • hygienická opatření
    • časté mytí rukou teplou vodou a mýdlem, popřípadě používat antibakteriální gel či dezinfekci na ruce (zejména pak po kontaktu s potenciálně kontaminovanými povrchy), lze snadno dezinfekci vyrobit i doma
    • čištění a dezinfekce možných kontaminovaných předmětů
    • krytí úst a nosu (například pomocí ústenky) při kýchání a kašlání – pokud není k dispozici kapesník, kýchat a kašlat do rukávu nebo jiné části oděvu
    • užívání jednorázových kapesníků a ručníků
  • vyhýbání se kontaktu s nemocnými lidmi nebo nosit ochrannou roušku (TIP: lze si přečíst článek „Roušky proti koronaviru“)
  • vyhýbání se místům s velkou koncentrací lidí v chřipkové sezoně
  • očkování
Očkování se řadí mezi jednu z nejúčinnějších prevencí proti chřipce.

Základem v léčení chřipky je tzv. symptomatická terapie, kdy se léčí především syptomy chřipkového onemocnění jako je horečka, rýma či kašel, často se také podávají léky tlumící bolest.

Chřipka si většinou žádá cca 14 dní léčby, při níž se aplikují léky převážně na:

  • snížení horečky – nejčastěji se podávají léky s účinnou látkou paracetamol (např. Paralen, Panadol apod.), které snižují horečku a uleví od případné bolesti
  • usnadnění odkašlávání – nejčastěji se podávají antitusika (tlumí dráždivý kašel) a expektorancia (rozpouští hlen a usnadňují jeho odkašlávání)
  • léčbu rýmy – běžně prodejné kapky a nosní spreje
  • ztišení bolesti

Doplňkovou léčbu chřipky pak obstarávají různé bylinné preparáty, například čaje z lípy, bezu nebo máty. K dalším oblíbeným prostředkům v rámci léčení chřipky patří například černý čaj s medem a citronem, popřípadě zázvorem.

Mnohé ovoce je zas známé pro svůj vysoký podíl vitaminů – zdrojem vitaminu P (tzv. flavonoidy, které pro lidské tělo působí jako lék) jsou například maliny, ostružiny, brusinky, borůvky, granátová jablka, šípky, černý rybíz apod.

Historie chřipky a známých chřipkových epidemií a pandemií

Málokdo ví, že první stručné informace o chřipkové epidemii pochází již z roku 412 př. n. l., podrobnější pak až ze 16. století. Nejčastěji používaný a dodnes známý název nemoci – influenza – se začal používat již ve středověku.

Svět se s chřipkovými epidemiemi potýká každoročně, jedná se však spíš o sezónní problém, který sice přinese několik set tisíc obětí po celém světě, lidstvo se však v minulosti setkalo s několika zmutovanými formami chřipek, které přerostly v pandemie a stály miliony životů.

Mezi známé chřipkové pandemie a epidemie se řadí například:

  • 1889–1890: ruská chřipka (cca 1 milion mrtvých)
  • 1918–1920: španělská chřipka (cca 500 milionů nemocných a 20 až 100 milionů mrtvých)
  • 1957–1958: asijská chřipka (0,8 milionu až 1,5 milionu mrtvých)
  • 1968–1969: hongkongská chřipka
  • 2009: mexická prasečí chřipka
  • 2003–2006: ptačí chřipka v Evropě
  • 2017: ptačí chřipka v ČR

Největší a nejstrašnější chřipkovou pandemií byla španělská chřipka, která si v letech 1918-1920 připsala na své konto desítky milionů obětí. Kvůli své vysoké smrtonosnosti je považována za jednu z největších epidemií v historii světa.

I v ohledu k historii by si lidé mohly uvědomit, že chřipku nelze brát na lehkou váhu. Každoročně vlivem chřipkového onemocnění zemřou statisíce lidí po celém světě.

K tomu všemu má chřipkový vir tendenci mutovat. Podobně je tomu například i u aktuálního koronaviru, jehož původ stále není znám a s jehož rychlým šířením a nemalou smrtonosností se dnes potýká celý svět.