Jak naučit dítě (plynule) číst: analyticko-syntetická a genetická metoda

Jak naučit dítě (plynule) číst: analyticko-syntetická a genetická metoda

Čtení je hned po schopnosti mluvit nejdůležitější dovedností pro život, bez níž by v civilizovaném světě vůbec nebylo možné obstát. Některé děti projevují zájem o čtení již ve čtyřech letech, jiné o něco později. Obecně se za ideální věk pro zahájení výuky čtení považuje šest let. Je-li však dítě dostatečně zvídavé, nic nebrání tomu začít dříve. Jak naučit dítě číst pomocí dvou nejvyužívanějších metod v českém školství?

Na úvod je třeba poznamenat, že věk, kdy se dítě začne zajímat o čtení, je značně individuální. Schopnost rozpoznat písmena a spojovat je do větších celků se totiž odvíjí od úrovně zrání centrální nervové soustavy (CNS), jejíž vývoj je u každého odlišný.

CNS ovlivňuje faktory, na nichž dovednost číst přímo závisí. Konkrétně se jedná o zrakové vnímání, sluchové vnímání a analytické zpracování získaných informací. Mozek musí být dostatečně zralý, aby dokázal propojit to, co dítě vidí a slyší v jeden smysluplný celek. K tomu všemu je navíc potřeba dostatečně vyvinutá slovní zásoba, paměť a schopnost soustředit se. Situace je tedy podobná, jako když se dítě učí mluvit – vyžaduje dostatek času a vytrvalosti.

Není tedy dobré dítě do čtení nutit, pokud očividně není dost vyzrálé. Číst se naučí každý – někdo ještě před nástupem do školy, jiný až v období mladšího školního věku. Důležitým úkolem rodiče je zhodnotit možnosti potomka a obrnit se trpělivostí. Podstatnou součástí učení je také vnitřní motivace – dítě, které o čtení projevuje zájem, si tuto schopnost osvojí mnohem snáz.

Jak naučit dítě číst? Pár tipů do začátku

Rodiče by své potomky měli na samotnou výuku dobře připravit. Dítě musí vědět, jak rozumět psaným příběhům, mít přístup ke knihám, znát abecedu a dokázat spojit písmeno a zvuk. Existují snadné způsoby, jak toho docílit. Nejedná se o návod, jak naučit dítě plynule číst, nýbrž o kroky, které jsou pro bezchybné čtení nezbytné.

Pravidelné předčítání

Vzbudit v dítěti zájem bude jednodušší, pokud má již se čtením nějaké zkušenosti. Bohatě stačí pravidelné čtení pohádek před spaním nebo v rámci hry. Doporučuje se vybírat interaktivní knihy, jež rozvíjejí více smyslů současně. Ty, které vydávají zvuky nebo mají plastické stránky, pomáhají udržet pozornost a vžít se do příběhu.

Pro snazší proces učení je vhodné dítěti od útlého věku pravidelně číst.
Pro snazší proces učení je vhodné dítěti od útlého věku pravidelně číst.

Během předčítání je dobré klást dítěti otázky a průběžně si tak ověřovat, zda příběhu rozumí. Dotazy se mohou týkat jmen a povahy hlavních hrdinů, děje apod. Zpočátku pro něj může být těžké kriticky přemýšlet o vývoji postav a zápletky, tato schopnost se však bude postupně zlepšovat. Pravidelné předčítání a komunikace s dítětem je navíc jedním z nejsnazších způsobů, jak připravit dítě na školu a úspěšný zápis do první třídy.

Ještě před učením abecedy je důležité spojovat mluvenou a psanou podobu slov. K tomu zatím postačí, když rodič při předčítání na každé slovo, které právě říká, ukáže prstem.

Znalost abecedy

V momentě, kdy dítě začne chápat slova, nastává pravý čas na učení jednotlivých písmen. Mnohé děti již některá z nich budou znát díky podnětům, které na ně každý den působí. Ta zbylá se nejlépe doučí formou hry, například pomocí písmenkového pexesa. Velmi zábavné jsou i animované filmy či říkanky určené k výuce abecedy.

Psaní jednoduchých slov

Dítě si znalost písmen i samotné čtení osvojí rychleji, když se zároveň učí i psát. Poslouchání zvuků písmen společně s motorickou pamětí jejich tvaru pomáhá lépe zakódovat naučené vědomosti.

Stejně jako u předchozích kroků zde platí, že je důležité nespěchat a neklást na potomka příliš vysoké nároky. Pravděpodobně mu to nepůjde hned, nicméně za čas vše hravě zvládne. Pokroky jsou z velké části otázkou píle – stejně jako když se dítě učí plavat, jezdit na kole nebo hrát na hudební nástroj.

2 způsoby, jak správně naučit dítě číst

Rodiče, kteří se rozhodli naučit svého potomka číst, se mohou inspirovat dvěma nejrozšířenějšími metodami pro výuku čtení. Jedná se o tzv. analyticko-syntetickou metodu, která je nejlepším způsobem, jak naučit dítě číst slabiky, a metodu genetickou, jež spočívá především v hláskování. Na tom, která z nich přináší lepší výsledky, se odborníci neshodují, a v českém školství se obě využívají zhruba stejným dílem.

1. Analyticko-syntetická (slabikovací) metoda

Analytickou-syntetická metoda vychází z ověřené skutečnosti, že první slova dětí jsou slabiky. V čem spočívá? Každý si jistě vzpomene na legendární větu „má-ma me-le ma-so“, jelikož se tento způsob výuky využívá již řadu let. Díte nejprve rozloží slova na hlásky a slabiky (= analýza) a z hlásek a slabik následně skládá slova (=syntéza). Zároveň se učí číst i psát všechny čtyři varianty písmen – malé tiskací, velké tiskací, malé psací a velké psací.

Dle některých odborníků se dítě naučí číst na základě analýzy a syntézy slov.
Dle některých odborníků se dítě naučí správně číst na základě analýzy a syntézy slov.

Metoda analýzy a syntézy je dle odborníků vhodná zejména pro děti, které jsou spíše „vědecky“ založené, tedy ty, které baví například matematika, a zároveň nemají problém s poněkud nepřirozeným dělením slov do jednotlivých slabik.

A jak dítě naučit číst slabiky? Například pomocí společné hry, kdy dítě na každou slabiku tleskne. Dobrý způsobem je také předčítání slov po jednotlivých písmenech, která dítě poté spojí dohromady.

2. Genetická metoda

Genetická metoda je jedním z novějších způsobů, jak učit děti číst. Spočívá v rozkládání slov na písmena a skládání slov z písmen. Dítě se zpočátku zabývá pouze velkými tiskacími písmeny, což celý proces značně urychluje. Ostatní varianty písmen se ve školách obvykle učí až od druhého pololetí.

Jak vypadá genetická metoda v praxi? Dítě místo slabikování postupně vyslovuje jednotlivé hlásky, které nakonec spojí (nejprve tedy přečte písmena p-e-j-s-e-k a na závěr vysloví slovo pejsek). Jelikož si musí pamatovat i počáteční hlásky, je lepší trénovat s kratšími slovy.

Pomocí genetické metody se děti učí číst jednotlivé hlásky, které pak spojují do slov.
Pomocí genetické metody se děti učí číst jednotlivé hlásky, které pak spojují do slov.

Jedná se o metodu, kterou pedagogové doporučují spíše rodičům umělecky či sportovně založených dětí. Výsledky přinese i u dětí netrpělivých, protože je rychlejší a přirozenější.

Kterou metodu zvolit?

Obě zmíněné metody mají svá pro a proti a obě se v českých školách využívají. Shrňme si na závěr jejich hlavní charakteristiky:

Analyticko-syntetická:

  • spočívá ve slabikování
  • je časově náročnější
  • učí všechny čtyři typy písma naráz
  • dělení slov na slabiky může působit poněkud uměle
  • učí správnému rozkladu slov na konci řádků

Genetická:

  • spočívá v hláskování
  • vyžaduje méně času
  • zpočátku pracuje jen s velkými tiskacími písmeny
  • je přirozenější
  • může být matoucí při čtení slov obsahujících písmeno „ě“

Každý rodič zná své dítě nejlépe a je proto čistě na něm, zda se rozhodne pro analyticko-syntetickou, genetickou nebo úplně jinou, méně rozšířenou metodu výuky. V každém případě je však vhodné se řídit jistými zásadami.

Důraz by měl být kladen na vnitřní motivaci, nikoliv na výsledky. Hodnocení a známkování si děti do sytosti užijí v průběhu školního roku. Pokud dítě udělá nějakou chybu, je dobré s ní pracovat a hlavně ho nekárat, aby o učení neztratilo zájem. Mějme na paměti, že chybování je příležitostí k novým objevům.

V neposlední řadě je důležité nesrovnávat potomka s jeho vrstevníky. Vývoj u každého probíhá jinak a je naprosto normální a přirozené, když mu čtení zpočátku nepůjde na jedničku.