Původ koronaviru – odkud se nákaza vzala?

Původ koronaviru – odkud se nákaza vzala?

Poslední týdny svět nemluví o ničem jiném. Přítomnost nového koronaviru, který se nečekanou rychlostí rozšířil z původního epicentra v Číně do prakticky všech koutů světa, paralyzuje běžný život obyvatel zasažených oblastí, ekonomiky jednotlivých států a především zdravotnictví. Odkud se vzal tento virus, jaký je jeho původ? Mají v tom vědci jasno?

Již v prosinci 2019 se první případy neznámé choroby způsobující zápal plic objevily v Číně. Konkrétně v provincii Chu-Pej v centru města Wu-Chan. Následně se vir, který zprvu dostal název 2019-nCoV a později se přejmenoval na SARS-CoV-2, dramaticky rozšířil na tisíce obyvatel nejen provincie Chu-Pej, ale prakticky po celé Číně.

Z pochopitelných důvodů bylo nutné najít původ tohoto viru – nebylo to však jednoduché a vzniklo hned několik různých hypotéz.

Co je koronavirus?

Koronavirus je vcelku běžný virus vyskytující se nejen ve zvířecí říši, ale také běžně mezi lidmi. Dosud vědci rozeznali 7 různých typů koronaviru, z nichž čtyři obvykle u lidské populace způsobují běžné nachlazení. Zbývající tři typy jsou však odlišné a člověka ohrožují podstatně významněji.

První z nich, označovaný jako SARS-CoV, způsoboval těžký akutní respirační syndrom známý jako SARS. Jeho výskyt byl poprvé zaznamenán v roce 2002 a původ má také v Číně. Rozšířil se do 30 zemí světa, naštěstí se jeho masivní šíření až na jednotlivé případy podařilo v roce 2013 zastavit.

Vědci zjistili, že původci tohoto viru, resp. jeho přenašeči pravděpodobně z netopýrů, byly cibetky.

Další koronavirus, který se vymykal standardní charakteristice, udeřil o deset let později. Onemocnění nazvané MERS způsobované virem MERS-CoV také patří do tzv. zoonóz, tedy nemocí přenosných ze zvířat na lidi. V tomto případě byli nositeli viru velbloudi.

Onemocnění nad rámec možného závažného onemocnění plic způsobovalo také selhání ledvin.

Třetí typ patogenního koronaviru je aktuálně skloňovaný SARS-CoV-2 způsobující chorobu COVID-19. Stejně jako předchozí zmíněné typy postihuje své hostitele tak, že může v krajních případech vyvolat až zápal plic a selhání ledvin.

Průběh onemocnění COVID-19 se běžně projevuje jako chřipka, tzn. horečkami a velkou únavou, často je také doprovázeno dušností. Přidává se suchý dráždivý kašel, bolest kloubů a svalů.

Typickým příznakem koronaviru způsobující onemocnění COVID-19 je horečka.

Asi každému pozornému čtenáři neuniklo podobné označení prvního zmíněného patogenního typu koronoviru (SARS-CoV) a aktuálního typu (SARS-CoV-2). Nejedná se o náhodu. Na základě vědeckého zkoumání viru bylo zjištěno, že jsou si tyto dva typy velice podobné, konkrétně ze 75-80 %.

Vzhledem k tomu, že takřka přesně před jedním stoletím svět sužovala španělská chřipka, se nabízí vzájemné srovnání těchto pandemií. Původcem španělské chřipky byl zmutovaný ptačí virus H1N1, kterému na rozdíl od koronaviru podléhali zejména lidé se silnou imunitou. Počet obětí španělské chřipky byl hrozivý – uvádí se, že vzala život desítkám milionů lidí. Odborníci však neočekávají, že by následky pandemie koronaviru bylo stejně ničivé, a to zejména díky poměrně přísným opatřením proti jeho šíření.

Zdroj koronaviru SARS-CoV-2

Teorií, odkud je původ nákazy koronavirem, který se aktuálně řeší po celém světě, bylo hned několik. Jako první se objevily domněnky, že zdrojem nákazy je skutečně trh s mořskými plody Chua-Nan v centru čínského Wu-chanu, a to v souvislosti s tamními absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.

Druhá teorie původu koronaviru v Číně a jeho následného rozšíření do více než 160 zemí vycházela z faktu, že v samotném Wu-Chanu (18 km od tržnice s mořskými plody) se nachází laboratoře zkoumající různé nebezpečné patogeny. Mimo jiné se v těchto laboratořích pracuje i se zmíněným SARS-CoV, který je tak podobný aktuálně problematickému koronaviru.

Objevily se proto tvrzení, že se jedná o únik viru SARS-CoV, který se zřejmě nešťastnou náhodou dostal z laboratoří, rozšířil se do tržnice Chua-Nan, zde zmutoval a došlo k přenosu na člověka. Kromě náhodného úniku se na světlo světa dostaly také hypotézy, že tento virus byl mezi lidi vpuštěn zcela záměrně.

Nejaktuálnější studie o původu koronaviru z Číny

Všemi výše zmíněnými teoriemi se samozřejmě zaobírala řada vědců, pro které se odhalení zdroje nákazy stalo prioritou – už jen z toho pohledu, aby se „nepřítel“ dostatečně identifikoval a dalo se proti němu bojovat.

Nejaktuálnější studie vědců z USA, Velké Británie a Austrálie vylučují náhodné nebo cílené vypuštění viru z wu-chanských laboratoří.

Porovnáním genomových sekvencí různých dostupných kmenů koronavirů jsme zjistili, že SARS-CoV-2 je výsledkem přirozených evolučních procesů.

Kristian Andersen, imunolog a mikrobiolog z amerického institutu Scripps Research

Aktuální koronavirus se nejvíce podobá koronaviru z netopýrů (z 85 %) a jeho původ tak vědci vidí ve dvou různých scénářích:

  • Virus se vyvinul do choroboplodného (patogenního) stavu přirozenou selekcí ve zvířecím hostiteli a poté infikoval člověka. Podobně tomu bylo i u onemocnění SARS a MERS. Vědci se domnívají, že u současného onemocnění COVID-19 jsou původci netopýři, i když přímý přenos nákazy z netopýra na člověka dosud nebyl zdokumentovaný. Je tedy možné, že svoji roli hraje i nějaký mezihostitel.
  • Virus v nepatogenní formě nejprve přeskočil na člověka a teprve následně se v lidské populaci stal choroboplodným.

Vědci v této studii přitom upozorňují na to, že v rámci 1. varianty se zvyšuje riziko budoucích ohnisek. Není totiž nemožné, že vir by i nadále cirkuloval mezi zvířaty a kdykoliv by mohlo dojít k zavlečení do lidské populace. Určit, který z nastíněných scénářů je pravděpodobnější, je však velmi složité.

K ujištění, že vir nepochází z laboratoří ve Wu-Chanu studie uvádí, že pokud by tomu tak bylo, pravděpodobně by byl odvozen z dobře charakteristických a v laboratorních podmínkách běžně pěstovaných koronavirů, což v tomto případě neplatí.

Šíření nákazy z Číny a nutná opatření

Původ koronaviru v Číně je nesporným faktem, už ovšem neplatí, že se jedná zároveň o aktuální epicentrum. WHO označilo 13. března 2020 jako epicentrum nákazy Evropu, která díky tomu neustále přijímá nová a nová opatření. Řada zemí vyhlašuje nouzové stavy a poměrně radikálními opatřeními se snaží šíření nákazy zpomalit.

Ačkoliv situace není příliš příznivá a denně se všichni setkávají s hrozivými čísly (nejen co se týká samotné choroby, ale také ekonomickými), v některých zemích a třeba i zpětně v Číně nebo Jižní Koreji je vidět, že některá opatření, zejména omezení setkávání osob a tím pádem omezení možného přenosu, relativně fungují.

Lidé si po celém světě, nejen v České republice, pravděpodobně budou muset na nějakou blíže neurčenou dobu zvyknout na nová pravidla a vzorce chování, která doposud nebyla zcela běžná.

Na závěr se hodí zmínit obecné zásady ochrany:

  • dodržovat přísná hygienická pravidla (používat dezinfekci na ruce)
  • vyhýbat se zjevně nemocným osobám
  • dodržovat pravidla respirační hygieny
  • nezdržovat se v místě s vyšší koncentrací osob
  • používat ochranné pomůcky (roušky proti koronaviru)
  • řídit se dalšími opatřeními stanovenými vládou ČR

Zároveň je třeba vědět, že nákaza COVID-19 se šíří se pomocí kapének při kýchání, kašlání, případně tělesném kontaktu. Proto se mnoho lidí bálo svých balíků z Číny. AliExpress a koronavirus se stal jedním z hlavních témat, které začali nadšenci levných nákupů z Asie řešit. Zásilky z Číny a koronavirus je momentálně velmi diskutované téma.

Zásilky z Číny koronavirus nepřenáší, nicméně vzhledem k infekčnosti nemoci je potřeba se chránit při samotném převzetí zásilky od doručovatelů – ideálně nejen rouškou, ale také rukavicemi.

Více informací nabízí i článek Zásilky z Číny a koronavirus.

Existují mnohé návody, jak vyrobit ochrannou roušku, která by za předpokladu dodržování i dalších hygienických pravidel měla být v podobných krátkých mezilidských kontaktech dostatečnou ochranou.