Netolismus – závislost na internetu a sociálních sítích

Netolismus – závislost na internetu a sociálních sítích

Díky existenci sociálních sítí lze být v neustálém kontaktu s přáteli, a to i těmi, kteří se právě nacházejí na druhém konci světa. Sociální sítě jako Facebook či Instagram se staly běžnou součástí života v jedenadvacátém století. Nelze se proto divit, že jejich běžné užívání často přerůstá v závislost, jež s sebou přináší určitá rizika. Jak závislost na sociálních sítích rozpoznat a jak nutkavé potřebě být stále online předcházet?

Termín netolismus souhrnně označuje závislost na takzvaných „virtuálních drogách“, mezi něž patří sociální sítě, počítačové hry, videa či různé formy online chatu. Ač to mnohé překvapí, netolismus není žádnou novinkou. První zmínky o něm se objevily již před více než třiceti lety, nicméně poslední dobou závislých přibývá.

Jedním z důvodů je větší dostupnost internetového připojení a rozšíření tabletů a chytrých telefonů. Ze statistiky Českého statistického úřadu například vyplývá, že připojení k internetu měly v roce 2018 čtyři pětiny českých domácností. Přibližně 95 % lidí ve věku 16 až 24 let používá chytrý telefon, alespoň jeden tablet vlastní více než polovina domácností s dětmi.

Ze zmíněné statistiky dále plyne, že sociální sítě v minulém roce využívalo 4,5 milionu Čechů starších 16 let. Mezi nejvyužívanější sociální sítě patří Facebook (na němž je aktuálně registrováno přes dvě miliardy lidí po celém světě) Instagram, Twitter či Pinterest.

Syndrom zvaný FOMO

Se závislostí na internetu a sociálních sítích se pojí syndrom FOMO (z anglického „fear of missing out“), charakterizovaný strachem z toho, že něco zmeškáme či propásneme. Jedná se o behaviorální závislost, mezi jejíž projevy patří potřeba neustálého přehledu o tom, co se děje v prostředí sociálních sítí.

Nejvíce ohrožení jsou lidé ve věku od 18 do 33 let, kteří touží být úspěšní – tedy nejčastěji lidé z generace Y nebo Z). Ustavičně proto kontrolují profily svých přátel a srovnávají se s nimi za účelem zvýšení vlastního sebevědomí, což má často opačný efekt. Má-li člověk zasažený tímto syndromem pocit, že je někdo v kyberprostoru „lepší“ než on sám, pociťuje smutek a úzkost, která může přerůst až v depresi.

Závislost na ,,virtuálních drogách" se projevuje nutkavou potřebou být stále online.
Závislost na ,,virtuálních drogách” se projevuje nutkavou potřebou být stále online.

Jak závislost na sociálních sítích rozpoznat?

Hranice mezi běžným užíváním a závislostí je tenká. Je těžké rozlišit, zda člověk internet využívá z důvodu, že musí (například pro splnění studijních povinností) či nad jeho užíváním ztratil kontrolu. O závislosti lze hovořit v případě, že jsou přítomny tyto projevy:

  • Sociální sítě mají přednost před reálným životem (setkávání s přáteli, rodinou apod.)
  • Vyskytuje se nutkavá potřeba sociální síť kontrolovat a pokud není uspokojena, vzrůstá nervozita a hrozí agresivní chování
  • Stále se prodlužuje doba strávená na sociální síti
  • Není-li možné se na sociální síť přihlásit, objevují se abstinenční příznaky (nervozita, výbušnost, úzkost či deprese)
  • Dochází k relapsům (závislý opakovaně maže své účty ve snaze se závislosti zbavit, ale nakonec se opět vrací)

Nadužívání sociálních sítí paradoxně působí potíže v mezilidský vztazích. Narušují se vztahy s rodinou i přáteli, zhoršuje se prospěch ve škole, dochází k zanedbávání pracovních povinností. Příčinou těchto negativních psychosociálních dopadů bývá špatná organizace času, neschopnost komunikovat a řešit problémy, poruchy paměti a tak dále.

Závislost na internetu a sociálních sítích s sebou samozřejmě přináší také určitá zdravotní rizika. Mezi ta patří například problémy s páteří a klouby, bolesti šíje, otoky a kruhy pod očima či zvýšená míru stresu, s níž souvisejí další potíže, které znemožňují vést šťastný a produktivní život.

Prevence závislosti na sociálních sítích

Nejlepší prevencí závislosti na sociálních sítích z obecného hlediska je lepší informovanost o jejích možných rizicích. Individuálně jí můžeme předcházet například tím, že si stanovíme určitý časový limit pro užívání internetu.

Další možností je online život omezit jen na nejnutnější komunikaci s přáteli a po zbytek dne se soustředit pouze na „offline koníčky“, například sport, manuální práce, hudbu, poznávání nových míst či cokoliv jiného. Učení se novým jazykům je skvělou zálibou – existuje mnoho způsobů, jak se naučit anglicky snadno a rychle.

Stejně bychom měli postupovat i v případě, že se u nás závislost již rozvinula. Závislost na internetu a sociálních sítích je prakticky naučeným chováním, které lze při dostatečné motivaci, sebekontrole a sebezapření zase odnaučit, ačkoliv to může nějakou dobu trvat.